Rok 1933

Kronikářský zápis učitele Antonína Vychodila, doplněný o čtyři novinové články:

Kronikářský zápis:

Rok 1933 byl celkem suchý. V lednu bylo hodně sněhu a také značné mrazy (26. ledna – mínus 22°C). Mnoho škod nadělala v lese jinovatka. Až do 20. ledna byla denně mlha, která na stromy přimrzla a její tíha jich mnoho (zvláště bříz) ohnula až k zemi a mnoho polámala, hlavně na svazích obrácených k jihu. Drvaři měli proto hodně práce a káceli až do 3. dubna (od 18. ledna). Dne 1. února nastala obleva a bylo + 5°C. Koncem března několik krásných a teplých dní, v dubnu a květnu chladno a veliké sucho. Obilí bylo přesto pěkné a zvláště zemáky krásně vzešly. Sucho trvalo až do 13. června kdy přišla bouře s lijákem, při kterém padaly i kroupy. Ráno byl prudký liják, odpoledne zase a večer opět. Nadělal hodně škkod, poválel rži, jež právě kvetly a potrhal pole, zvláště na svazích, kde mají pozemky A. Hojgr, J. Kouřil a F. Drozd.

Stromy kvetly hodně, ale za velkého sucha rozmnožili se různí škůdcové, kteří květ zničili. Ovoce bylo potom málo, jen třešně, hrušky a částečně ořechy se urodily. Jablek bylo velice málo, švestky vůbec žádné. Ceny se proti loňskému roku přiliš nezměnily – třešně 1-2 Kč, jablka 1-1,5 Kč, hrušky 0,8 – 1,4 Kč, ořechy 4,5 Kč. Borůvek a jiných lesních plodů bylo málo. Hříbky po celý rok téměř žádné. Pro včelaře byl rok dosti dobrý, k čemuž přispěla hojnost jetelin, jež byly velice pěkné (první). Jiného krmiva bylo málo. Obilí se podařilo a rolníci sklízeli tak pohodlně, že není pamětníka. Průměrná sklizeň z 1 ha: pšenice 18, 3 q, žito 20, 5 q, oves 24, 5 q, brambory 150 q (cena 25 – 30 Kč).

Dne 29. října přehnala se nad Strupšínem silná bouře s prudkým lijákem. Podzim byl dlouhý a suchý, téměř do Vánoc nebylo vůbec sněhu. Těžko se oralo a špatně selo. Ranější ozimy byly slaboučké, později zesílily. Pozdnější byly dobré.

Mnoho škod nadělaly myši, kterých bylo spousty. Občané je chytali do pastí, trávili zvláštním přípravkem zv. „Marol“, ale úplně je nemohli vyhubiti, poněvadž suché počasí jim přálo.

Mezery v zahradách se pomalu vyplňovaly, jen švestek se dosud málo vysázelo. Ceny štěpů konečně letos klesly, jabloně až na 5 i 4 Kč, švestky na 7 i 6 Kč. V dřívějších letech byly za 15 – 18 Kč/kus. Z jara domlivili se majitelé sadů a společně zakoupili stříkačku na postřik ovocných stromů za 511,2 Kč od firmy Josef Klement, Hrobec nad Labem. Obec dala na ni 100 Kč, ostatní občané podle množství stromů. Jarní postřik se osvědčil, puklice na švestkách téměř zmizela, k tomu ovšem příroda sama přispěla. Za to se rozšířil nový škůdce „mšice krvavá“, která napadala nejvíce jabloně.

Cena mléka klesla. V mlékárně platili 19 h za 1° tuku, v drobném prodeji byl 1 l za 15 – 13 – 12 Kč. Máslo v lesnické mlékárně se prodávalo členům za 16 – 20 Kč/1 kg, podle toho jaký byl odbyt.

Ceny životních potřeb v Kč:

Cukr 1 kg/6,2 Kč, vejce 1 ks/0,3-0,7 Kč, hovězí maso 1 kg/ 8 Kč, vepřové maso 1 kg/14-12-10 Kč, sádlo škvařené 1 kg/14 Kč, slanina 1 kg/12-10 Kč, americké sádlo 10 – 7 Kč, mouka pšeničná 2,7 – 2,5 Kč, žitná 1,3 Kč.

Za dobytek platili řezníci opět méně nežli v minulém roce. Nejvíce kles vepřový dobytek – i pod 5 Kč za 1 kg živé váhy. Hovězí 3-3,5 Kč za 1kg, telecí 4,5-5 Kč. Podle výkazu vydaných pasů se odprodalo 15 kusů hovězího dobytka, 63 vepřového dobytka, 12 telat a 1 koza.

Počet hospodářských zvířat podle sčítání dne 1.1.1933:

Telata do jednoho roku: 11, jalovice: 16, býci: 2, krávy: 43, vepřový dobytek: 55, kozy: 71, koně: 12

Pracovní poměry dělnictva se nezlepšily. Nejvíce nezaměstnaných bylo v lednu (21), nejméně v červenci. Minimální sociální péče kromě stravenkových poukázek, kterých přišlo do obce za 2750 Kč, přidělilo nejvíce také poukázky na chléb. Za jednu obdržel každý bochník chleba 1,2 kg těžký. Přišly celkem 3x. V březnu přikázalo ministerstvo, aby v rámci stravenkové akce byly prováděny práce. Za každou poukázku se pracovalo 4 hodiny. Z jara ořezávali a okopávali ovocné stromy, pracovali na úpravě schodů u hřbitova, později opravovali vodní nádrž, káceli, řezali a štípali dřevo a sbírali v lese kámen na stavbu zídky u potoka kolem školy. Na opravu hřbitovní zdi a schodů dala obec ještě 832 Kč na materiál a mzdu zedníkům.

Obecní účty za rok 1932 vykazovaly příjem 17 067, 93 Kč, vydání 12 329, 15 Kč, přebytek 4 738, 78 Kč.

Účty místní školní rady příjem 3 038, 75 Kč, vydání 3 035, 80 Kč, přebytek 2, 95 Kč.

Členem finanční komise místno hajného Adolfa Haniky, jenž se odstěhoval koncem minulého roku, stal se Ferdinand Drozd, č. p. 9.

Na dluh v Brně bylo splaceno 339, 47 Kč, v Brníčku 978,90 Kč (zbývá 47 000 Kč).

Výroční účet za rok 1933 skončil přebytkem 2 916, 70 Kč. Řádný příjem byl 17 732, 50 Kč, mimořádný 20 212 Kč, řádné vydání 14 815,80 Kč, mimořádné 20 212 Kč, řádný přebytek 2 916, 70 Kč. Obecní dluh v Břníčku klesl o 17 950 Kč (na 29 050 Kč) a to tím, že ministerstvo veřejných prací, na stálé žádosti obecní rady, poukázalo zbytek subvence na elektrifikaci obce. Tím byla obec vysvobozena z velmi svízelné situace, neboť v roce 1933 již stěží zaplatila 2 509 Kč úroků do Brníčka. Na úmor již nemohla nic zaplatiti. Druhou úlevou bylo že vláda od 1. 5. nařídila peněžním ústavům snížení úrokové míry. Ve Spořitelním spolku v Brníčku, kde úrok nebyl před nařízením příliš vysoký 5 3/4 %) byl snížen ještě o 1/2 %. Hypoteční a Zemské bance se splatilo 353, 47 Kč, takže zbývá ještě 3 323, 75 Kč.

Kmenové jmění vyrostlo o 2 162 Kč za 1081 m2 pole, jež bylo prodáno na stavbu manželům Ludmile a Vladimíru Plhákovým. Tito si postavili vedle domku Josefa Šošky, číslo 42, pěkný rodinný domek a na podzim vysázeli také ovocný sad.

Ladislav Pospíšil z čísla 8 prodal dne 10. dubna svůj domek s 133 a 57 m2 pozemků svému bratru Adolfu Pospíšilovi, stolářskému mistru za 20 000 Kč a odstěhoval se do Bludova.

Marie a Antonín Konečný koupili polovinu domku číslo 22 s 3 mírami pole a lesa od výměnice Anny Konečné. Druhá polovina s týmž množstvím pozemků připadla Heleně Cikrytové, jako dědictví po otci Petru Konečném, který koncem minulého roku zemřel.

Manželé Růžena a František Kvapilovi, číslo 3, prodali svou usedlost s 39 mírami pole a 9 mírami lesa Jakubu a Emilii Pavlů ze Svébohova. 3 míry lesa si ponechali bývalí vlastníci.

V listopadu přistěhovala se do Strupšína čtyřčlenná německá rodina R. Rosenbergerové, ale koncem roku se zase všichni odstěhovali do Mohelnice.

Dále se odstěhovali po sňatku: Antonín Brzobohatý, který si vzal Annu Suchomelovou z Dolních Studýnek, Josef Brzobohatý se oženil s Terezií Berkovou z Leštiny, Helena Cikrytová se provdala za Josefa Lolka, rolníka z Lipinky a Anežka Hlaváčová za Josefa Trendla, klempíře z Janoslavic.

Narodil se Jiří Nosek, číslo 20, Milan Šoška, číslo 41, Zdeněk Pospíšil, číslo 20, Marie Pospíšilová, číslo 6, a Vlasta Jílková, dcera Hedviky Jílkové, tato však za několik dní po narození zemřela. Dále zemřela dcera Julie Heinové, Aloisie, a Josefa Kunertová, výměnice z čísla 5. Poslední leta bydlela u své dcery v Lesnici, tam také zemřela, ale pochována byla ve Strupšíně.

František Ivanyk, stolařský pomocník číslo 22, bývalý příslušník obce Wyszatyce, okres Přemyšl v Polsku, obdržel československé státní občanství a bylo mu uděleno domovské právo ve Strupšíně (již dříve přislíbené).

Při jarních odvodech byli odvedeni dva branci: Josef Churavý a Jindřich Brzobohatý.

V obecné škole bylo ve školním roce 1933/1934 zapsáno 11 chlapců a 10 děvčat, do menšinové měšťanské školy v Horní Olešné chodilo 5 chlapců a 4 děvčata.

Koncem dubna sehráli žáci divadelní hru „Poklad“ od K. Boka. Při dětském představení 29. dubna byla taková návštěva dětí z okolních škol, že v sále J. Kunerta nebylo ani místečka volného. Podle přibližného odhadu bylo jich tam 300 – 350.

Představení pro dospělé 30. dubna bylo navštíveno slabě. Čistého výtěžku tohoto divadla a loutkových her se použilo na zavedení elektrického osvětlení na jevišti loutkového divadla a byla zakoupena skříň, do které si děti ve škole schovávají obuv na přezouvání.

Místní školní rada se výborně starala o doplnění učebních pomůcek a pokračovala v pracích na opravě školy. Kromě některých menších oprav byla zakoupena úsporná kamna do třídy, postaven zděný záchod na dvoře a žumpa u školních záchodů. Koncem tohoto roku skončilo čtyřleté období místní školní rady, proto byla zvolena nová: Ant. Hojgr a Jar. Kouřil za stranu rep., Josef Sitta a J. Pospíšil za stranu děl. a Ant. Vychodil za učitelstvo. předsedou stal se A. Hojgr, místopředsedou Josef Sitta.

Výroční účet místní školní rady za rok 1933 měl řádný příjem 2 155, 95 Kč, vydání 1718, 90 Kč, přebytek 437, 05 Kč. Mimořádný příjem 1 800 Kč, vydání 2 199, 40 Kč, schodek 399, 40 Kč.

V obecní knihovně přibylo 35 knih. Počet čtenářů byl 32, vypůjček 1 043. Jako minulého roku, tak i letos, byl vypůjčen soubor 45 knih z obvodní knihovny v Zábřeze. Obec dala na knihy 100 Kč, Národní Jednota 30 kč.

V Národní Jednotě bylo 43 členů. Sehráli dvě divadelní hry: „Gorali“ od Sokola Tůmy a „Za cizí hříchy“ od O. Pospíšila. Příjem byl 1 233, 40 Kč, vydání 1 124, 30 Kč, přebytek 109, 10 Kč. Předsedou byl Ferdinand Drozd, jednatelem A. Vychodil, pokladníkem Josef Dražný.

Sbor dobrovolných hasičů měl 31 členů činncýh a 10 přispěvatelů. V lednu pořádal ples. Roční příjem byl 1 244, 25 Kč, vydání 726, 10 Kč, zbylo 518, 15 Kč. Dluh se nezměnil.

Organizace sociálně demokratické strany dělnické uspořádal dne 5. února veřejnou schůzi, na které o současné situaci promluvl poslanec Jar. Kučera. V květnu sehráli její členové veselohru „Tulácké dobrodružství“ od K. Piskoře a uspořádali kácení máje s taneční zábavou.

Porozumění pro obranu vlasti dokázali občané při sbírce na letectvo. Tehdy bylo vybráno 75 Kč, což na špatné hospodářské poměry obyvatelstva je značná částka. Pro pohořelé v osadě Bušín u Mohelnice se vybralo 38 Kč, do Postřelmova 30 Kč. Děti o „Dětském dni“ dostaly 22 Kč, 124 kg zemáků a 22 kg zelí.