Vlčí stopy u Strupšína

Vlk je psovitá šelma, která byla v naší zemi od 17. století prakticky vyhubena. Mezi lidmi byli vlci od pradávna považováni za nebezpečná zvířata a to se promítlo také do různých bájí, pověstí a povídek. Přesto se šelmy občas vracely (a vrací) a proběhly se po našich lesích a vystrašily naše předky.

Povídka ze zápisků učitele A. Vychodila ze 30. let 20. století. Vyprávěl A. Konečný.

Pokud se šelma v blízkosti obydlí objevila, byl její lov běžnou záležitostí. O tom, že se vlci lovili i v blízkosti Strupšína by mohl svědčit také místní název Vlčí leč (případně Vlčí líč) části lesa mezi Strupšínem, Rohlí a Nedvězím. V mapě císařského otisku z roku 1834 je uveden německý nápis Wolfsjagd, doslovně přeloženo jako Lov vlků.

Výřez z mapy císařského otisku z roku 1834, katastrální území Rohle.

Ne jinak tomu bylo i začátkem 20. století. Na přelomu roku 1907 a 1908 byly vlčí stopy nacházeny na okolních panstvích. Začátkem roku 1908 dorazila malá smečka vlků i k nám. Nezbývalo nic jiného, než na nebezpečné šelmy uspořádat hon.

Poté co byly vlčí stopy objeveny v nedalekých lesích rohelského revíru, sešli se lovci 28. ledna 1908. Podle všeho se jej zúčasnili revírníci pan Maier z Rohle a pan Buta z Brníčka. K dispozici měli několik pomocníků, mezi nimi i strupšínského hajného Tiefenbacha (čerpáno z novinového článku).

Po několika hodinách pátrání a stopování se podařilo skupince lovců jednoho statného jedince obklíčit a v lese mezi Strupšínem, Rohlí a Nedvězím zastřelit. Revírník Buta byl tím, kdo vyslal smrtelnou ránu.

Vlk, samec, měl živé váhy 52 kg a měřil 180 cm na délku. Jak uvádí níže přiložené novinové články – jednalo se o opravdu velký exemplář.

Severní Morava, 1. února 1908

Pozor, 30. ledna 1908

Protože rohelský revír spadal pod lesy knížete Lichtensteina, byl tedy jeho majetkem. Vlk byl naložen na vlak a převezen do Olomouce, odkud následně putoval do Vídně na preparaci, kterou provedl Franz Kalkus. Poté byl umístěn do lovecko-lesnického muzea na zámku v Úsově, kde jej můžete dodnes spatřit. Mimo tento dermoplastický preparát vlastní muzeum také odlitek stop uloveného vlka (odlitek momentálně není součástí expozice).

Vypreparovaný vlk na zámku v Úsově (Vlastivědné muzeum v Šumperku, ZÚ 1513 Vlk evropský – dermoplastický preparát)
Popisná tabulka u vystaveného exponátu (informace o druhu, pohlaví, datu a místu odlovu, váze, délce a preparátorovi).

Zámek Úsov
Zámek Úsov

O události informovalo velké množství novin ze severní Moravy. Informace se samozřejmě dostala i do kronik. Zápis z pamětní knihy v Nedvězí, která vznikla ve stejný rok, kdy byl vlk uloven, shrnuje vše výše psané a měl by být tím nejdůvěryhodnějším zdrojem informací: „Od roku 1790, ve kterém byla v našem okolí spatřena vlčí stopa, byla tato šelma opět spatřena v letošní zimě v našich lesích. Tři vlci byli zpozorováni v blízkosti Nedvězí. Z tohoto důvodu byl na ně uspořádán 28. ledna t. r. hon a jeden vlk, opravdu obrovský a tučný exemplář o váze 52 kg a 180 cm na délku, byl panem lesníkem Butou z Brníčka jednou dobře mířenou ranou zastřelen, a sice v lese mezi Nedvězím a Rohlí v tzv. Ifen (zřejmě Nivy – pozn. autora), v blízkosti Cikánského buku. Toto zvíře bylo vycpáno a každý si tuto šelmu může prohlédnout v úsovském muzeu, kde je vystaveno. Další dva vlci opustili naši krajinu.“

Jak je uvedeno v pamětní knize z Nedvězí, další dva vlky se ulovit nepodařilo. Zmínky o nich ale později byly v novinových článcích.

Severní Morava, 15. února 1908

A vtipná tečka závěrem. Na událost s vlky se nezapomnělo ani po letech. Důkazem je článek z Moravského Severu z roku 1933, který obsahuje nejen popis události, ale také vlastní zážitky pisatele a následně krátkou povídku „tetky Churavé ze Strupšína“.

Moravský Sever, 28. dubna 1933

Jak bylo uvedeno výše, můžete vlka spatřit v lovecko-lesnickém muzeu na zámku v Úsově. Veškeré informace (vstupné, otevírací doba, atd.) se dozvíte na oficiálních stránkách Vlastivědného muzea v Šumperku, pod které muzeum v Úsově patří. Zámek v Úsově jistě stojí za návštěvu, vyražte se podívat!

Zámek Úsov

Autor: P. Svoboda

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.