Tajemná Šebená

Šebená. Vrchol rozkládající se mezi naší vesničkou a obcemi Brníčko a Dlouhomilov. Jeho vrchol se nachází ve výšce 476 m.n.m., k jeho zdolání ze Strupšína tedy musíte překonat asi 100 výškových metrů. Cestou vzhůru občas vykouknou střechy Strupšína, vykáceným průsmykem je vidět většina sousedního Dlouhomilova.

Pod vrcholem kopce se po vrstevnici prochází turisté mezi zříceninou hradu Brníčko a Cikánským bukem – červeně značená turistická trasa, ze které jsou krásné výhledy na Strupšín. Také mohou jít po modře značené trase z hradu do Dlouhomilova.

V minulém století stávala po několik let na vrcholu kopce dřevěná měřická (tvz. triangulační) věž, sloužící zeměměřičům k získávání souřadnic. Žádné zbytky věže se nedochovaly.

My se ovšem zamyslíme nad tím, jak vznikl název tohoto vrcholu. Představíme si teorie o názvu a sami si můžete vybrat, co je vám bližší.

Nejčastější, a můžeme také říci lidový, názor je, že Šebená je zkomolený název od šibenice. Tuto teorii mohly přiživovat také různé příběhy a pověsti. Jedno takové lidové povídání si můžeme představit:

Na hradě v Brníčku bydlel ukrutný pán, který se jmenoval Tunkl. Lidé se ho báli, proto se mu vyhýbali. Ve dne se do jeho lesů žádný neopovážil ani vkročit a pro roští a dříví chodili pouze v noci. On se to však dověděl a proto rozestavil po lese vojáky, aby hlídali. Jeden dědeček vyšel si na roští do lesa, ale vojáci jej při tom chytili, odvlekli jej na skálu, kde měli postavenou šibenici a tam jej oběsili. Lidé proto strašlivě zanevřeli na Tunkla, ale nemohli jej chytiti. Jednou však splašil se s ním kůň a skočil s ním ze skály a zabil jej. Jeho nástupce byl na své poddané hodný, dovolil jim sbírati klestí v lese i ve dne. Šibenici dal ze skály odstraniti, ale lidé dlouho se tomu místu vyhýbali a té skále počali říkati „Šibená“.

V příběhu se tedy objevuje název kopce jako „Šibená“. Nad důvodem, proč se kopec nyní jmenuje Šebená, byť se dříve zřejmě říkalo Šibená, se krátce zamýšlel i náš rodák Ing. Macek (jehož životopis vám také bude představen v následujících měsících). Ten se zmínil v časopise Beskydy-Jeseníky v roce 1936 o vrcholu následovně:

Není důkazu, že by na kopci stávala šibenice. Od 13. století bylo navíc nutné získat tzv. hrdelní právo, aby se mohly v místě provádět popravy. Jestli Brníčko hrdelní právo mělo se mi zjistit nepodařilo.

Teorii o vzniku názvu kopce přednesl ve svých rukopisech o několik desítek let dříve také Jakub Lolek, rodák z Lipinky (1845 – 1917, známý sběratel lidových pověstí, vlastenec, učitel). Ten píše:

„Kopec Šibená dal látku k pověsti, že na něm za stara stávala kdysi šibenice. Není tomu tak. Šibená, šibenice, šibenka, šibenička, neznamená jen šibenici, na níž lidi věšeli, nýbrž též i bidlo s ptákem, k němuž se střílí jako do terče. Za oněch časů, kdy hrad Brníčko byl sídlem rytířů, na temeni tohoto kopce zřízena byla taková střelnice, pro výcvik ve střelbě luků a zároveň pro zábavu.“

Tak tedy – popraviště, nebo terč pro cvičení v lukostřelbě? Co myslíte?