Rok 1934

Kronikářské zápisy Antonína Vychodila mapující život ve Strupšíně v roce 1934. Na novinové články byl tento rok chudý:

Kronikářské zápisy:

Tísnivé hospodářské poměry minulých let nezlepšily se ještě ani letos. Dělnictvo v továrnách bylo často na neurčitou dobu vyvazováno z práce a jeho mzda ještě snížena. Nejlépe byli ještě zaměstnáni dělníci v sudkovské továrně, ale tam ze Strupšína pracovali pouze tři.

Strojní dělníci dostali práci zřídka a obyčejně jen na krátkou dobu. Obyčejně byli bez zaměstnání, zrovna tak jako zedníci a tesaři. Ještě, že v zimě pracovali nějaký čas v lese. Výdělek tam nebyl velký, asi 10 Kč denně, ale večer po práci mohl si každý drvař vzíti nůši odpadkového dřeva. Pracovali do 3. února, pak jen jednotlivě na cestách.

Státní stravovací akce trvala déle. Přišlo za 4350 Kč poukázek a 435 bochníků chleba. Svobodní měli dostávati 1 poukázku týdně, ženatí 2, ale tuto dávku obdrželi jen zřídka a museli se spokojiti i s polovicí. Hlavním zdrojem obživy byl jim kousek pole, který měli najmutý od obce, a pak v každé rodině měli 2 i 3 kozy. Před Vánocemi přišlo 150 Kč vánočního přídavku a 500 Kč na zakoupení brambor. Tento příděl mohli dostat i ti, kteří neměli nároku na stravovací akci. Za poukázky nezaměstnaní stále pracovali. Nejprve nádeničili při stavbě zídky u potoka před školou, káceli, řezali a štípali dřevo pro potřebu obce i školy, ořezávali a okopávali stromky a sázeli švestky podél silnice pod vesnicí, kterých obec koupila 40 za 120 Kč.

Poměry rolníků se zlepšily, teprve po žních kdy vešel v platnost zákon o obilním monopolu a cena obilí stoupla. Byla stanovena vládou a obilí směli kupovati a prodávati jen komisionáři Obilní společnosti, čímž spekulace byla úplně vyloučena.

Za mléko platili v lesnické mlékárně 20 h za 1°tuku, kromě toho však sráželi na dovoz za každý litr 2 h. S touto cenou nebyli někteří rolníci spokojeni a počali dodávati mléko do nově zřízené soukromé mlékárny p. Hetzla v Rohli. Tam dostávali za 1° 22 h. Dovoz hradil sám majitel.

Počet hospodářského zvířectva podle sčítání: telata do 1 roku: 14, jalovice: 9, krávy: 43, býci a voli: 3, vepřový dobytek plemenný: 3, vepřový dobytek žírný: 86, kozy: 72, koně: 13.

Podle vydaných pasů se prodalo 23 telat, 8 jalovic, 5 krav, 1 býk, 105 vepřů a 3 kozy.

Obecního býka zavázal se držeti na další tři léta rolník František Jílek za 950 Kč ročně. Kromě toho užívá obecní louku pod vesnicí. Občané platili z každé krávy přes 20 kč ročně.

Rozpočty na rok 1934: obecní – potřeba 12 471 Kč, místní školní rady: 3 453 Kč.

Úhrada 9 868 Kč. Schodek 2603 Kč kryt 74% přirážkou k činžovní dani, jež vynese 200 Kč a 300% přirážku k ostatním daním.

Výroční účet za rok 1934 – obecní: příjem 18 762,40 Kč, vydání 17 177,95 Kč, přebytek 1 584,45 Kč.

Výroční účet za rok 1934 – místní školný rady: příjem 3 517,40 Kč, vydání: 3 202,05 Kč, přebytek: 315,35 Kč.

Kmenové jmění, akcie a půjčky jako v minulém roce. Dluh v Brníčku se zmenšil o 1 050 Kč (na 28 000 Kč), v Hospodářské bance o 368 Kč (na 2 955 Kč). Podle výkazů změn obecního inventáře má obec 17 ha 1 a 8 m² pozemků.

Změny v soukromé držbě: K. Hein s manželkou převzal od svého otce Viléma domek č. 37. V části má V. Hein doživotní výměnek. František Jílek koupil od dětí Emila Markoviče pole p. č. 65/6 ve výměře 1 ha 5 a 78 m².

Usnesení obecního zastupitelstva ze dne 13. srpna udělilo Josefu Šoškovi s manželkou Terezií domovské právo. Dne 22. září se do obce přistěhoval R. Mittag, bývalý klempířský mistr v Janoslavicích. Obchodnice A. Horníčková přestala počátkem roku prodávati a 29. září se s rodinou odstěhovala do Bludova.

Narození: Anna Kvapilová, Jaroslav Jílek.

Úmrtí: Dne 2. února zemřela manželka domkaře Adolfa Kouřila Josefa Kouřilová ve věku 50 let. Dne 5. srpna zemřel poštovný Josef Pospíšil č. 8 ve stáří 72 roků. 33 let nosil každodenně poštu do Dlouhomilova a zpět za odměnu asi 30 Kč měsíčně. Po něm převzal poštovnu jeho syn Adolf Pospíšil, stolařský mistr č. p. 8.

Při jarním odvodu byl odveden Pravoslav Hein a Antonín Sládek. mimořádně pak ještě František Iwanyk, když nabyl občanství v Československé republice.

Přehled počasí:

V lednu značné zimy až -18 °C. V první polovici měsíce napadlo dosti sněhu, ale roztál. V únoru bylo pěkně. V noci mrazy, ve dne teplo že tálo. Dne 20. února zuřilo prudká sněhová bouře s vichřicí. Napadlo hodně sněhu, ale dlouho nevydržel. 23. a 24. tálo a voda ze sněhu brala s sebou i prsť a rozbrázdila pole, zvláště ozimy. Částečně to i prospělo, že se potopily myši, které se neotrávily na podzim a přečkaly zimu. Do konce února a začátkem března bylo pěkně a teplo. Dne 21. 3. krásně, večer bouře s deštěm. Asi třikrát se zablýskalo a zahřmělo. Pak sucho až 5. května prudká bouře. Voda brala půdu z polí, brambory plavaly i po silnici, tráva na lukách zanesena bahnem a pískem. Koryto potoka vymleté, voda tekla i po silnici a hodně ji potrhala. Krmiva bylo z jara málo, otavy pěkné. Žně suché, až koncem srpna přišlo několik dešťů. Úroda obilí slušná, bramborů bylo hodně.

Ovocné stromy již vůbec nemají puklici, jen mšice krvavá je stále. Úroda ovoce veliká, tak bylo laciné. Jablka 1kg do 1 Kč, hrušky a třešně 1-1,5 Kč, ořechy 4 Kč, švestky 0,8-1,2 Kč. Borůvek a malin bylo v lese hodně, jahod málo. Hřibů v září vyrostlo tolik, že lidé nosili plné koše tvrdých nečervivých a sbírali je jen na cestách. 1 kg se prodávalo i za 1 Kč. Podzim byl teplý až do Vánoc. Stromy, zvláště meruňky a broskve, nasazovaly na květ a když po Vánocích začalo mrznout, omrzly. Snůška medu byla slušná. 3 včelaři přezimovali 18 včelstev (3 uhynula).

Pro Okresní péči v „Dětském dni“ se vybralo 16 Kč, 4 kg mouky, 31 kg zelí a 155 kg zemáků.

Činnost lidovýchovná soustředěna v odboru Národní Jednoty a místní osvětové komisi. S pomocí Okresního osvětového sboru byly 18. prosince uspořádány ve škole 2 přednášky putovní školy. Přednášel zvěrolékař Dr. Beran – O nemocech zvířat a přenosnosti na člověka a okresní lékař Dr. Polášek na thema Naše obec po stránce zdravotní.

Knihovna se utěšeně rozvíjela. Okresní osvětový výbor daroval 9 knih, odborný učitel Josef Drozd 9 knih, Bohuslav Pospíšil 2 knihy, koupeny 3, takže přibylo 23 svazků. Koncem roku měla knihovna 404 knihy (281 zábavných, 89 naučných, 18 časopisů a 16 básní). Z Rohle bylo vyměněno 40 knih, z obvodní knihovny vypůjčeno 54 svazků. 41 čtenářů přečetlo 1079 knih, většinou zábavných. Obec dala na knihovnu 100 Kč, Odbor Národní Jednoty 98, 70 Kč.

Odbor Národní Jednoty měl 39 členů. Na stavbu menšinové školy v Šumvaldě dal 100 Kč. Roční příjem byl 884, 10 Kč, vydání 884, 10 Kč. V záložně je vklad z minulých let 314, 50 Kč výdajného jmění a 1 813,80 Kč stavebního fondu. Předsedou byl Ferdinand Drozd, jednatelem Antonín Vychodil, pokladníkem Josef Dražný, knihovníkem Antonín Rotter.

Sbor dobrovolných hasičů obdržel 800 Kč subvence od Zemského fondu v Brně. Pořádal hasičský ples a okrskové cvičení ze zahradní slavností. Tam promluvil zakládající člen a první starosta spolku pan řídící učitel ve výslužbě Josef Macek.

Do školy ve školním roce 1934-1935 bylo zapsáno 14 chlapců a 13 děvčat, do měšťanské školy v Horní Olešné chodili 4 chlapci a 2 děvčata. Místní školní rada pokračovala v opravách školy. Byla postavena kamenná zídka s betonovým překladem kolem potoka a u zahrádky před školou. Když pak byl pořízen ještě nový plůtek (před školou dřevěný a u potoka drátěný) nabylo okolí školy pěkného výhledu.

Dne 7. března, o svátku matek a 28. října pořádali žáci besídky za pěkné účasti dospělých. Po celý školní rok poslouchali pravidelně školský rozhlas. Přijímač půjčoval správce školy.