Příběh jedné krávy

6. 2. 2024 Od admin

Netradiční vyprávění o smůle a znovu nalezeném štěstí, o trpělivosti, bojovnosti a touze žít.

Za sepsání a zaslání příběhu můžeme poděkovat Ing. Michaele Drozdové ze Strupšína:

Byl konec března roku 2020 a na malé farmě ve Strupšíně se stalo neštěstí. Při těžkém porodu jalovice jménem Emilka (prvotelky) ztratilo život telátko. Náhoda, osud, štěstí v neštěstí… ať už to nazvete jak chcete, tak ve stejný den se v nedalekém zemědělském podniku narodila malá telecí slečna. Malý bílý bojovník, kterého odmítla její matka. Po domluvě s majitelem, se telátko odkoupilo, naložilo do auta a převezlo do Strupšína. A tím začal náš dlouhý a těžký boj.

Pokusit se v Emilce probudit mateřské city k novému malému vetřelci, který je úplně jíný a cizí. První setkání proběhlo ve vzájemném očuchávání, hlad malé slečny a nervozita Emilky. Nevěděla co se děje, první porod a to malé co se dravě dere pod vemeno voní a vypadá úplně jinak. Emilka nechtěla ze začátku povolit a nechat jí napít. Začalo dlouhých 14 dní různých pokusů a přemlouvání, aby se Emilka naučila mít malé telátko ráda. První dny byly nejhorší, malá bojovnice byla odkopávána od vemene, Emilka nechtěla povolit a cizí telátko přijmout. Trávili jsme spolu spoustu času, telátko nechávali kontrolovaně napít, aby jí Emilka neublížila. Chtělo to spoustu trpělivosti jak naší, tak Emilky. 

Bojovnice však měla velkou vůli žít a její chuť na mléko byla velmi silná a vytrvalá. Věděla, že kdykoliv přijdeme, pohlídáme Emilku a ona se bez problémů napije a náhradní maminka nebude kopat, ani ji odhánět. Po týdnu už jsme mysleli, že jsme nevyhráli a Emilka se o cizí telátko prostě starat nebude. Ale nevzdali jsme to. Až po dvou nekonečných týdnech jsem přišla k nim a slyšela jen mlaskaní typické pro sání telete. Emilka stála nehnutě a malé telátko se spokojeně krmilo jejím mlékem. Když jsem se k nim přiblížila, tak jsem dokonce uslyšela varovné zabučení od Emilky, které znamená ,,Dej si pozor! Tohle už je moje!“   Ten pocit radosti, který při pohledu na spokojenou krávu, která konečně zjistila, že může dostat druhou šanci a mít náhradní telátko, je jen težko slovy popsatelný. Naše adoptované telátko.

Naše první focení

Po tomhle zlomu už šlo vše jak po másle. Telátko začalo mít radost ze života, z nové adoptivní mámy, vesele si poskakovalo a chodilo ke mě pro pohlazení. Sama od sebe za mnou chodila, podrbat se, pohladit, snad možná i tak trochu poděkovat. A její jméno bylo hned jasné – je to Rozmazlená. Z Emilky a Rozmazlené se stala nerozlučná dvojka, Emilka si jí bránila, jako by byla vlastní a vše dopadlo dobře. Rozmazlená rostla, stávala se z ní krásná mladá dospívající jalovička, která si však pořád chodila pro pohlazení a podrbání, a vesele se procházela po Strupšínských pastvinách. Svému jménu dělá čest – rozmazlování pomocí jablíček krmených z rukou je samozřejmostí a jelikož si je dobře vědoma své VIP pozice, vždy chodí po našich pastvinách v čele stáda – je to přece velitelka!


Čas ubíhal, roky plynuly, Rozmazlená dospěla a v dubnu 2022 přišel čas na to, aby mohla mít své vlastní telátko. A jelikož je paličatá (nejspíš po mě), tak k našemu býkovi v žádném případě dobrovolně nepůjde. Rozmazlené a jejím čtyřem dalším vrstevnicím jsme udělali oddělené stádo na připouštění v domnění, že holky budou s býkem spokojeny a zabřeznou. Ale jelikož Rozmazlená velitelka se s malým 6ti členným stádem nespokojí, utekla asi za dvě hodiny zpět k velkému stádu bez býka. Dráty, ohrada, elektřina… nic jí nezastavilo. Takhle jsme jí asi 4x zahnali zpět k býkovi a do pár hodin byla zase zpátky. No nic, telátko holt bude později. Až v polovině května bylo slyšet velké bučení. Šla jsem se podívat, co se kravičkám nelíbí a stala se zajímavá věc. Rozmazlená stála za ohradníkem, bučela na celý Strupšín na býka, který se spokojeně pásl vedle s jejíma vrstevnicema. Tak jsem jen oddělala ohradník, Rozmazlená se rozeběhla k býkovi a bylo mi hned všechno jasné. Přišel její čas. Naivně jsem si myslela, že pochopila, kde je její místo…. Do rána byla zase zpátky, ale vypadala daleko víc spokojeně.

Na podzim se pravidelně zjišťuje březost, samozřejmě jsem byla nervózní. Ale povedlo se! Z Rozmazlené bude v únoru matka. Celou dobu byla úžasná, nechávala si hladit svoje čím dál větší břicho a vyloženě si to užívala. S blížícím se přibližným termínem porodu se moje nervozita dala krájet. Těšila jsem se a zároveň obávala, aby vše dobře dopadlo. 16. února 2023 s menší pomocí porodila Rozmazlená krásného sněhově bílého býčka. Matka je to šikovná a starostlivá, býček prospíval a byli jsme na ní náležitě a právem hrdí.

Hrdá matka se svým prvním potomkem

A jelikož se rok s rokem sešel, tak na podzim byla Rozmazlená znovu březí a nebude dlouho trvat a další telátko bude na světě.

Pro někoho může být Rozmazlená obyčejná kráva, pro nás je to však kráva s příběhem!