Kácení máje
31. 5. 2025Po loňském prvním ročníku Kácení máje přišel na řadu ročník druhý. A hned na začátek můžeme říci, že to byla velmi vydařená akce!
Ale hezky postupně. Nejprve se podíváme, jak se májka vlastně stavěla. Stalo se to v pátek 2. května a už tam si účastníci užili spoustu zábavy. A také samozřejmě spoustu práce, postavit májku není jen tak obyčejná věc. Zadařilo se a následující čtyři týdny nám májka, jako správný strážce obce, čněla nad střechami a hlídala nás.
Fotografie ze stavění májky máte zde:
A teď už k samotnému velkému dni, kdy šla májka k zemi. Byla sobota, poslední květnový den. Počasí jak na objednávku – od rána teplo a slunečno. Vše nasvědčovalo tomu, že to bude dobrý den! A taky byl!
Už od rána pořadatelé chystali vše tak, aby byli na začátek připraveni.
Již před 14. hodinou, oficiálním začátkem, pečlivě připravení pořadatelé vyhlíželi první návštěvníky. A nemuseli dlouho čekat. Areál před naším kulturním domem se začal pomalu plnit nejen lidmi, ale i vůní z chystaných dobrot.
Lidé pomalu přicházeli a zasedli k připraveným stolům před kulturním domem. Hladoví a žízniví si šli pro něco dobrého k výdejnímu okénku.
Pomalu se rozehrávala i pozvaná živá hudba. O tu se postaralo Duo Rafael z Uničova. Paní Stanislava s panem Petrem nám zahráli spoustu známých pecek různých žánrů. Při blízkém pozorování jste mohli snadno spatřit, jak si vaši sousedé broukají známé písně. Dle několika vyjádření účastníků, bylo vystoupení povedené a kapelu si pochvalovali.
Mezitím, co si přítomní pochutnávali na zvěřinovém guláši, si mohli zpívat „…když se u nás chlapi poperou, tak jenom nožem, a nebo sekerou…“, při pečlivém obírání makrely například „…hej hej, ty snad spíš, Amor magor, tak to je můj kříž!…“, při uzeném masu zase „…tak měls mě vůbec rád, to nedovolím, vím že, můžu řvát…“. Pivo, víno ale samozřejmě také nealkoholické nápoje hasily naši žízeň během velmi horkého odpoledne.
Pořadatelé si připravili také malé překvapení. Na sále kulturního domu byla k dispozici malá výstava ke 100 letům slavnostního založení strupšínského hasičského sboru. K vidění byly staré diplomy, ocenění, uniformy a nebo přilby. Kronikář zajistil tři informační cedule s archiváliemi a promítání starých videí ze 70. let. Největším tahákem ale nemohlo být nic jiného, než naše stará hasičská stříkačka z roku 1925.
V návaznosti na to se u nás ukázali také hasiči z Rohle a z Brníčka, kterým tímto děkujeme za podporu a za ukázku hasičské výbavy. Děti si také mohly vyzkoušet stříkání hasičskou hadicí, nebo si posedět v hasičském autě. A dětem se to líbilo tak, že se některým ani nechtělo ven (že by budoucí hasiči?).
Děti měly o zábavu postaráno celé odpoledne. Pomineme-li všemi dětmi oblíbený skákací hrad, měly k dispozici projížďku na koni a také soutěž o ceny, během které musely plnit několik úkolů.
Blížila se šestá hodina a s ní nevyhnutelné – kácení májky. Nebe jako by ucítilo nějakou křivdu a začalo se zatahovat. Není čas hrát si na hrdiny – kaprovku do ruky a hurá na věc!
A protože se na akci vyskytoval pan starosta Bartoš (který měl také krátký proslov), dostal od pořadatelů svolení, nebo spíše doporučení pod mírným nátlakem, že si má májku zkusit pokácet. Jako parťák mu byl přidělen autor těchto řádků (děkuji). A dřina mohla začít. Krátký boj s pilou byl překonán a brzy létaly piliny vzduchem. Několik minut pro diváky, spousty minut pro muže s pilou. Ale po čase se ozvalo tolik vytoužené „padááááá!“. Májka, kterou nám mohli po okolí závidět, šla k zemi. Hotovo. Cíl splněn. Děti se seběhly k ozdobenému vršku májky pro vlajku.
A nebe se už opravdu zlobilo. Po pár minutách se spustil déšť, který vyhnal většinu návštěvníků domů a zbytek dovnitř kulturního domu. Akce se pomalu blížila svému konci.
Dámy a pánové, 2. ročník Kácení máje se opravdu vydařil. Určitě se mnou budete souhlasit – dole pod příspěvkem se můžete vyjádřit v komentářích. Vy, co jste nemohli dorazit, to snad napravíte příště.
Na závěr je potřeba vyjádřit velký dík všem pořadatelům, kteří se do akce pustili s vervou a chutí. Děkujeme a těšíme se na příště!