ROK 1935

Jak žili vaši prarodiče, praprarodiče, či snad prapraprarodiče ve Strupšíně před 90 lety?

To se dozvíte níže z přepsaných kronikářských zápisů učitele Antonína Vychodila a z novinových článků.

Dne 7. března dožil se první president T. G. Masaryk 85 roků. Oslavy jeho narození pořádala M.O.K. (Místní osvětová komise – pozn. autora), škola a Sbor dobrovolných hasičů. Dne 6. března 6 hod. večer všechny hasičské sbory v republice zapálily hranice. Náš sbor měl sraz na „Kvapilově skále“. Před zapálením trubač zatroubil „Pozor“ a pak u hořící vatry vzdělavatel přednesl pozdrav p. presidentovi. Slavnost ukončena národní hymnou a všichni přítomní odešli do školy, kde děti pořádaly slavnostní akademii. Účast dospělých byla taková, že ve třídě nebylo ani místečka volného. Správce školy měl proslov o životě p. presidenta, děti přednesly básně, předvedly výstupy a zazpívaly písničky.

Místní osvětová komise pořádala dále za pomoci Okresního osvětového sboru putovní školu a přednášky se světelnými obrázky. Dne 22. února přednášel tajemník V. Paroulek na téma „Národohospodářské kapitoly“ a zahradník J. Vávra „Výběr ovocných stromů pro náš kraj“. Přednášky se světelnými obrazy byly tři: Jak vznikl náš stát, Hospodářská revoluce a Voda, náš sluha a pán“ s pohádkou „O Jirkovi, kolářovi“.

O.N.J. (Odbor Národní jednoty – pozn. autora) měl 37 čl. činných. Sehrál divadlo od zdejšího rodáka odb. uč. Josefa Drozda „Bohatý strýček“ (v místním dialektu) a pořádal hodovou zábavu. Příjem v celém roce byl 8 419 Kč, vydání 805,50 Kč, přebytek 36,40 Kč. K oslavě svého 50 jubilea pořádala N.J. (Národní jednota – pozn. autora) pro severovýchodní Moravu v Olomouci sbírku „Milion dvacetihaléřů“. Ve Strupšíně se vybralo 50 Kč.

Sbor dobrovolných hasičů měl 30 členů. Sehrál divadlo „Tajemství klášterní samoty“ od R. Branalda a v lednu byl ples. Příjem byl 1 500 Kč, vydání 570 Kč. Funkcionáři se nezměnili.

Obecní knihovna plnila dále své poslání. Dne 31. 12. měla již 417 svatzků, z toho 13 nových. 40 čtenářů přečetlo 908 knížek. Hodně byly čteny knihy vypůjčené z obvodové knihovny, vlastní knihy čtenáři nežádali, poněvadž je už mají přečtené. Aby se mohlo zakupovati více nových knížek, zvýšilo obecní zast. na návrh člena Josefa Dražného dotaci knihovny ze 100 Kč na 200 Kč, O.N.J. přispěl 30 Kč.

Potřeba rozpočtu místní školní rady byla 2 330 Kč. Výroční účel skončil přebytkem 94 Kč. Kromě některých menších oprav byly postaveny komíny, opraveny střechy a vybetonován násp. Počet žáků stoupl. Ve třídě bylo již 16 chlapců a 13 děvčat, mimo 2 chlapci a 4 děvčata chodili do měšťanské školy v Horní Olešné. 28. října a o svátku matek byla dětská besídka. O Dětském dni vybrali žáci 31,90 Kč, 120 kg brambor, 4 kg mouky a něco zelí.

V posledních letech se v zábřežském okrese často vyskytoval záškrt. Okresní péče o mládež v Zábřeze počala organizovati ochranné očkování. Přesto, že v naší obci se dosud nevyskytl ani jeden případ onemocněnní, ujalo se věci Rodičovské sdružení, které bylo loni ustaveno z rodičů školních dítek. Jeho snaha byla korunována zdárným výsledkem. Na podzim bylo v dětské poradně v Brníčku naočkováno 22 školních dětí a 16 mladších. Zámožnější platili 15,10 Kč, chudší pouze 5 Kč. Za děti pracujících dělníků dala Okresní nemocniční pojišťovna v Zábřeze 5 Kč za každé dítě.

Rozpočet obce byl – potřeba 10 172 Kč, úhrada 7 631 Kč, schodek 2 541 Kč – kryt 74 % přirážkou k činžovní dani (133 Kč) a 280 % přirážkou k ostatním daním 2408 Kč. Výroční účet skončil přebytkem 1 571 Kč. Příjem byl 20 338, vydání 19 012 Kč. V Brníčku zbývá koncem roku dluh 22 000 Kč, splatilo se 6 000 Kč. Tato velká splátka byla umožněna jedině tím, že Zemský výběrčí úřad v Brně poslal 4 535 Kč dávky z přírostu hodnoty. U Hypoteční banky dluží obec ještě 2 572 Kč. Kmenové jmění, půjčky a akcie SME (Severomoravské elektrárny – pozn. autora) se nezměnily.

Kromě přirážek bylo hlavním zdrojem příjmů nájemné z polí – 3 726 Kč, luk 866 Kč, potom z prodeje ovoce 443 Kč a trávy 521 Kč. Z lesa se prodávalo pouze haluzí. Dřevo se kácelo jen pro potřebu obce a školy. Vládním nařízením z roku 1930 bylo nařízeno obcím, které vlastní les, aby hospodařily podle plánu vypracovaného odborníkem a schváleného okresním úřadem. Obecní rada požádala lesního správce p. Josefa Hegera z Brníčka, aby plán zhotovil a ten s nevšední ochotou vyhověl. Po komisionelním řízení, jež prováděl odborník z okresního úřad z Moravské Třebové, byl plán schválen na desetiletí 1933 – 1942. Celková zalesněná plocha je 2 ha 89 a 50 m2. Těžba mýtní stanovena na 7 m3, předmýtní 1 m3 ročně.

Za chudé příslušníky v nemocnicích platila obec 194 Kč, M. Churavé 150 Kč za byt, Alois Churavý z Olomouce obdržel 100 Kč podpory, Martin Churavý 60 Kč podpory a 25 Kč na léky, na star. podpory připlácela obec 137 Kč. Obec Těně v Čechách žádala zaplacení pohřebních útrat za zdejšího příslušníka Herberta Churavého, protože obnos vyplacený pojišťovnou nestačil. Obecní rada žádala okresní úřad o zakročení, ježto podle mor. zákonů platí pohřebné obec pobytu. Žádost byla vyřízena příznivě. Podle novinářské zprávy byl čeledín Herbert Churavý propuštěn z místa a chtěl se hospodáři pomstít. Koupil si revolver a v noci vlezl sklepem do domu. Když se dcera hospodářova vzbudila, chtěl na ni vystřeliti, ale zbraň mu selhala. Sekl po ní sekyrou, leč ona si v rychlosti přikryla hlavu peřinou a tak zmírnila prudkou ránu. Pak utekl a než přijeli přivolaní četníci, oběsil se ve stodole.

Během roku se narodily 3 děti: Jarmilka Vychodilová – č. 1, Jiřina Šošková – č. 41 a Rudolf Sedláček – č. 23. Dne 28 srpna zemřel výměník Rudolf Kunert ve věku 86 roků. Býval dlouho starostou obce a za jeho úřadování obec postavila kapli a zakoupila usedlost čís. 1 s pozemky. Budova byla později upravena na školu. Dne 14. září zemřela 84 letá výměnice Anna Konečná. V závěti odkázala obnos asi 2 500 Kč na postavení hlavního kříže na hřbitově a 100 Kč na zakoupení svícnu do kaple. 14. listopadu byla na místním hřbitově pochována Marie Drozdová, rodačka ze Strupšína, z čís. 14, ve věku 33 roků. Antonín Rotter se oženil s Marií Havlíčkovou z Brníčka, František Urban s Marii Šulovou z Dubicka, Jindřich Brzobohatý s Marií Souralovou z Leštiny. Božena Tomášková se provdala za Rudolfa Sedláčka, Julie Heinová za Adolfa Giezla. Dne 17. října se do čís. 18 přistěhoval brusič František Mikuláš s pětičlenou rodinou, od Vánoc novomanželé Švecovi (dříve sloužili u Fr. Jílka, č. 10). Kramářství Aloisie Divišové z Brníčka, které si je počátkem roku zřídila v čísle 20, převzala od 15. října Anna Pospíšilová.

Usnesením obecního zastupitelstva dne 30. 9. byl do svazku obce přijat Adolf Šoška, č. 42 (správně má být číslo 41 – poznámka autora). Jarního odvodu se zúčastnili 2 branci, odveden byl Jaroslav Sládek. Při klasifikaci koní bylo předvedeno 12 koní, odvedeni tři.

Podle pasů se během roku prodalo 24 telat, 4 koně, 11 koz, 110 selat, 20 kusů hovězího dobytka a 75 kusů vepřového dobytka. Cena 1 kg živé váhy hovězího dobytka byla 4 – 5 Kč, vepřového 5,5 – 6,5 Kč. Za mléko se platilo 1 Kč, v mlékárně v Rohli 22 h za 1°, v Lesnici 20 h. Máslo bylo za 18,20 Kč

4 včelaři přezimovali 22 včelstev, 5 zahynuly akarinosou (roztoč včelí), která byla rozšířena po celé severní Moravě. Snůška medu byla slušná, 1 kg se prodával za 14 Kč.

Úroda obilí a brambor byla pěkná.

Na případné ztráty a různé výlohy Čs. obilní společnosti se z každého 1q vybíralo 4 Kč. V tabulce jsou uvedeny ceny po srážkách.

Jaro bylo hodně chladné. Léto pěkné, žně také, jen v srpnu trochu pršelo. Pak sucho až do poloviny října, kdy nastaly plískanice. Řepa se špatně sklízela. Zelí bylo za 40 – 50 Kč za 1q, protože úroda byla vlivem sucha špatná. Ovoce se urodilo. Jablek bylo mnoho, cena dosti vysoká 1 – 2 Kč za 1 kg, hrušky 1 – 1,5 Kč. Švestek bylo také hodně – 0,8 – 1,3 Kč, ořechů málo, neboť květ z jara omrzl, zrovna tak jako třešňový. Ty nebyly téměř žádné.

Jahod, malin a borůvek bylo v lese málo (pro velké sucho). V září hojnost hřibů.

O roku 1935 noviny často psaly, že znamená přelom a zlepšení hospodářské krize. Ve Strupšíně však dosud nebylo lépe, zvláště mezi dělnictvem ne. Rolníkům se vedlo poněkud obstojněji, že měli zajištěnu slušnou cenu obilí a v důsledku toho stoupl i dobytek. Každý raději prodal obilí a měl peníze bez práce, žírného dobytka bylo na prodej málo.

Nezaměstnanost se nezlepšila. Z jara pracovali dělníci při válcování silnice od hřbitova k Rohli, ale ne všichni. Byla to první řádná oprava od postavení silnice roku 1901. Drvaři na podzim začali pracovat asi 15. října, ale jen v omezeném počtu. Vydělali průměrně 15 Kč denně, ale nesměli si už po práci bráti nůše odpadkového dřeva.

Státní stravovací akce i chlebová trvala dále. Přišlo 391 stravovacích poukázek a stejný počet poukázek na chléb. Kromě toho v zimě došlo ještě 15 kg cukru, 50 kg krup a 12 kg sladové kávy. Stravovací poukázky se z části odpracovaly.

Dne 1. února byl v Rohli ustanoven nový obvodní lékař MuDr. Ferdinand Spurný. Jeho předchůdce Dr. Jan Stellwag, který v Rohli působil přes 40 roků, odešel na odpočinek. Nemocní jezdívali k němu z celého okolí a také on zajížděl i do vzdálených vesnic. Při tom byl velkým lidumilem a mnoho chudobných lidí z jeho obvodu i širšího okolí, kteří by si jiného lékaři nemohli zaplatit, vděčí mu za záchranu zdraví i života. Přes to, že byl německé národnosti, uměl dobře česky a v nemocném neviděl nikdy příslušníka jiného národa, ale trpícího člověka, kterému je třeba pomoci.

Dne 19. a 26. května se konaly v celé republice volby do Národního shromáždění a okresního a zemského zastupitelstva. Jedna volební místnost byla ve třídě, druhá v obecní kanceláři. Průběh byl klidný. Před volbami 5. 5. konali lidovci schůzi (promluvil Dr. Kolář ze Zábřeha) a 11. 5. republikáni (referoval František Dvořák z Dlouhomilova).

Během tohoto roku k dosavadní radiokoncesi přibyly ještě dvě – nové přijímače koupili si rolníci Ferdinand Drozd, čís. 9, a Jaroslav Kouřil, čís. 2.

Dne 14. prosince vzdal se první president republiky T. G. Masaryk pro chatrné zdraví svého úřadu. Když se po vesnici roznesla tato zpráva, nastalo velké vzrušení. Lidé se udiveně vyptávali, proč se tak stalo a s pohnutím poslouchali u radiových přijímačů akt presidentovy abdikace, jeho vzkazy národu a poděkování ministerského předsedy Dr. M. Hodži, předsedy poslanecké sněmovny Jana Malypetra a předsedy senátu Dr. Soukupa. Všichni s napjetím čekali, bude-li splněno přání presidenta Osvoboditele, aby jeho nástupcem byl Dr. Edvard Beneš. Národní shromáždění poslechlo jeho doporučení a velkou většinou 340 ze 440 hlasů zvolilo dosavadního ministra zahraničí Dr. Edvarda Beneše druhým presidentem republiky. Kromě všech stran vládní koalice volily jej i některé strany oposiční jako lidová a komunistická. Jako Tomáš Masaryk, tak Edvard Beneš vyšel z prostého venkovského rodu a jen neúmornou prací dospěl až k místu prvního občana státu. Jeho rodiče byli prostí vesničané, on sám v mládi jim často pomáhal v těžké práci a to našeho presidenta přibližuje k širokým vrstvám lidu. Občané cítí, že je jedním z nich, zná jejich bolesti a vynasnaží se ze všech sil je mírniti.

Rozhodnutím okresního úřadu bylo povoleno (po projednání v obci) bezplatně postoupiti: Antonínu Hojgrovi, čís. 4 – 4a 92m² louky, Jaroslavu Kouřilovi, čís. 2 – 3a 27m² louky a Františku Jílkovi, čís. 10 – 2a 34m² zahrádky. Má to býti náhrada za pozemky, které kdysi postoupili obci na stavbu silnice. Tím se výkaz obecních pozemků změnil o 10a 56m² a zbylo ještě 16 ha 90a 52 m².