Výstřel z pistole značky Browning ukončil život mladého děvčete, čerstvě 22 leté Vojtěšky Ospálkové, strupšínské rodačky. Stalo se tak z její vlastní vůle v noci z 5. na 6. září 1931 na statku v Lazcích u Uničova. Bezvládné tělo, namísto života překypující mladé ženy. A samozřejmě velký zármutek v srdcích nejbližších.

Vojtěška se narodila ve Strupšíně manželům Ospálkovým – Janovi a Marii. Jan si prošel útrapami světové války a podařilo se mu vrátit ze zajateckého tábora v dalekém Rusku. Marie, rozená Losová, se po smrti Jana (zemřel v roce 1921 na zranění hlavy způsobené pádem ze schodů) provdala v roce 1923 za lesnického krejčího Josefa Vlka.

Vojtěška byla v dospělosti vyslána na zkušenou. V Lazcích u Uničova sloužila místnímu statkáři Josefu Vogtovi. A zde si zřejmě, jak napovídají novinové články, našla mládence, do kterého se zamilovala.

Jak to tak bývá, láska vyprchala a nebo nebyla dostatečně opětována. A to zřejmě zlomilo Vojtěšce srdce natolik, že se rozhodla pro radikální čin. Více nám prozradí novinové články:

V článcích se objevuje několik nepřesností. Datum úmrtí je posunuté o týden vpřed, v prvním článku je zkomolené příjmení Vojtěšky a, jak bylo napsáno výše, jméno statkáře bylo Vogt.

Matriční záznam potvrzuje, že se Vojtěška střelila do hlavy. Pitva proběhla 7. září, o den později byla převezena do Strupšína. Byla uložena k věčnému odpočinku ke svému otci 9. září do rodinného hrobu, který je na strupšínském hřbitově dodnes.

„Nejvytrvalejší ze všech lásek je ta nešťastná“