Archive For The “Aktuality” Category
Po čase se opět ve strupšínské mailové schránce objevila žádost o zveřejnění informací o zajímavém člověku od Československé obce legionářské ze Šumperka a okolí. Tentokrát se jedná o Antonína Kouřila, rodáka z Brníčka.
Prosba o zveřejnění byla tedy vyslyšena a vy se můžete na informace podívat (případně si i stáhnout) zde:
Zde je také text ze zaslané mailové zprávy:
Milí obyvatelé Strupšína !
V životě člověka jsou zásadní měsíc narození a měsíc úmrtí.
Právě probíhající měsíc květen je zásadní pro plukovníka Antonína Kouřila, rodáka z Brníčka.
Pro Českou republiku, obec Brníčko a její okolí, včetně Strupšína, je důležitý život pana plukovníka.
Za snahu pomoci Československu si plukovník Antonín Kouřil zaslouží připomenutí, vzpomínku
a hrdost ze strany současných obyvatel obce Brníčko, obcí sousedních a celé České republiky.
Zaslané texty a obrázky nechtějí být extra literatura.
Jde o snahu posvítit vhodným směrem.
Přečíst texty a shlédnout obrázky je poděkování Antonínu Kouřilovi.
Člověk žijící ve Strupšíně, přechodně či trvale, po seznámení s texty a obrázky, s pocitem hrdosti, si může považovat spojení s Antonínem Kouřilem.
Život Antonína Kouřila pro Čechy a Moravu, a jeho souvislosti, si zaslouží připomenutí obyvatelstvu jakýmkoli kulturním způsobem.
U Antonína Kouřila je oprávněná hrdost lidí žijících ve Strupšíně a územní hrdost lidí ze Zábřehu a okolí.
Tak jako u jiných osobností, lze i u záležitostí jeho života nalézt použitelnost pro 21. století.
Texty a obrázky možná přimějí hloubavou hlavu k ponoru. Na jeho základě bude ve svém okolí připomínat další kulisy života Antonína Kouřila.
Za návrh k doplnění, nalezenou chybu a upozornění lze očekávat poděkování a naši vděčnost.
Navrhuji ke zvážení připomenutí Antonína Kouřila v některém informačním kanálu směrem k veřejnosti.
Naši vděčnost může očekávat i zpracovatel, který texty a obrázky použije ke zpracování a šíření vlastního připomenutí Antonína Kouřila.
S přiloženými texty a obrázky je možné nakládat libovolným způsobem.
Za rozesílání předem děkujeme. Nechť i mimo Šumpersko se ví, že lidé v kraji jihozápadně pod Pradědem mají důvod být pyšní a také tak cítí.
S legionářským pozdravem NAZDAR,
za členy Československé obce legionářské ze Šumperka a okolí, vyznamenané Městem Šumperk,
Ing. Jiří Skrbek
I letos nás místní děti nezklamaly a chodily s klapači a hrkači ve stanovené časy, aby nám připomněly zvony, jenž odletěly do Říma.
Mia, Míša, Honzík, Jirka, Franta a Bruno – tito se tentokrát postarali o to, že nám tato tradice ještě z vesnice nezmizela.
Video a fotografie naleznete níže:
Z důvodu celosvětového úbytku počtu vrabců se společnost Nature Forever Society rozhodla v roce 2010 vyhlásit 20. březen jako Světový den vrabců.
Tuto neziskovou společnost založil indický ochránce přírody Mohammed Dilawar v roce 2006 a v průběhu let se tento světový den rozšířil do více než 50 zemí světa. Cílem je upozornit na problematiku úbytku ptactva, v tomto konkrétním případě vrabců.
Pro zvídavé je možnost nahlédnout na oficiální webové stránky Světového dne vrabců, bohužel jsou k dispozici pouze v anglickém jazyce:
Oficiální stránky Světového dne vrabců
To, že je vrabec ohrožen, je jasné již od 80. let minulého století. Jeho počty za poslední desítky let klesly o více než 50%. Proto také Česká společnost ornitologická vyhlásila vrabce domácího za ptáka roku 2003.
Vrabci byli ve středověku také běžnou součástí jídelního lístku. Zde je jeden ze středověkých receptů:
„.ulovenému vrabci uřízneme nohy, křídla u konce kosti loketní a krk blízko těla.
Stáhneme kožku, počínajíce u krku, pak prořízneme tělo od krku podle páteře a kolem
noh k ocasu a odstraníme vnitřnosti.
Chceme-li vrabce smažit na pánvičce, použijeme jen prsíček, ježto se při tomto způsobu úpravy ostatní části příliš scvrknou a seschnou. Nejlépe chutnají vrabci pečení na
rožni nebo smažení na másle.“
Jak jistě víte, Strupšín a vrabec je spojení, které je po desítky let zaběhlé. Za vším stojí pověst o vrabcích, kterou jistě znáte. Pro jistotu ovšem máte odkaz zde:
Základem pověsti může být období, kdy se za mrtvé vrabce skutečně vybírala odměna (např. období vlády Marie Terezie). I v minulém století nebylo hubení vrabců v naší zemi ničím zvláštním a bylo dokonce v období protektorátu i úředně nařízeno. Paradoxně v příručce „Chraňmě ptactvo“ z roku 1947 se uvádí, jak vrabce hubit:
„Nejlepší prostředek, jak zabrániti jeho přílišnému rozmnožení je pravidelné vybírání hnízd, které provádíme od polovice května až do srpna. Skutečně velká čísla zničených vrabců přináší pouze hromadný odchyt mladých vrabců. Jako obzvláště se k tomu účelu hodící lze doporučiti Schwingovu lapací klec. Není potom žádnou zvláštností, chytíme-li za den 20–30 ptáků. Vrabce chytáme od června do října a chycené omráčíme a usmrtíme buď rozdrcením lebky kladivem na tvrdé podložce nebo rychlým utržením hlavy“.
Známé je také hubení vrabců v Číně počátkem 60. let minulého století, které nařídil vůdce Mao Ce-Tung a další vrcholní představitelé země. Nařízení bylo takové, že mají být vyhubeni všichni vrabci v zemi, protože vyzobávají na polích obilí. Jednalo se o tzv. Kampaň proti čtyřem škůdcům, kdy mimo vrabců se měli vyhubit také hlodavci, mouchy a komáři. Následkem ovšem bylo přemnožení různého hmyzu a zemi postihl hladomor.
Strupšínští vzali vrabce nakonec za svého a to se promítlo také do obecního razítka:
A teď si můžete ověřit, jak moc se vyznáte ve vrabcích. Níže máte odkaz na kvíz, kde zjistíte, jestli poznáte rozdíl mezi vrabcem domácím a vrabcem polním. Hodně štěstí 🙂
Vrabci ve Strupšíně jsou! A sýkorky také…
Milan Šoška se narodil manželům Adolfovi a Marii Šoškovým 25. května roku 1933 jako druhorozený syn. Měl celkem pět sourozenců – staršího bratra Adolfa, mladší bratry Josefa a Jana a také dvě mladší sestry Jiřinu a Marii.
Po ukončení svého vzdělání začal pracovat v Šumperku jako prodavač v drogerii. Z vyprávění byl popisován jako veselý člověk, jehož poznávacím znamením byla nasazená čepice „zmijovka“, kterou s oblibou nosil.
Přesuňme se ale do roku 1954. Tou dobou slouží Milan svoji vojenskou službu v západních Čechách a nosí uniformu pohraniční stráže. Umístěn je u 12. brigády pohraniční stráže, která měla svoje centrum v Plané u Mariánských Lázní, přesněji je žákem v poddůstojnické škole.
Vojín Šoška byl tedy součástí vojenského útvaru, který byl založen v roce 1951 a sloužil k obraně státu před nežádoucím proniknutím cizích osob přes hranice. Strážní také hlídali neoprávněný přechod občanů tehdejšího Československa přes hranice.
28. červen 1954 se nesmazatelně zapsal do historie rodiny Šoškových. Co se tedy stalo nám poví oficiální záznam:
„Jmenovaný byl zařazen do pohraniční akce, jejíž úkolem bylo zadržet neznámého muže, kterého spatřili lesní brigádníci v blízkosti zátarasu v zakázaném pásmu. Skupina, ve které byl Šoška zařazen, došla po silnici Mohelno – Vysoká až k pramenům města Mariánské Lázně u hájovny Waldhas. Ty byly zajištěny armádním minovým polem. Ačkoliv minové pole bylo označeno a oploceno, z neznámých důvodů Milan Šoška přelezl plot a vstoupil mezi miny. První mina, na kterou šlápl, vybuchla a odhodila ho dál do minového pole, dopadem pak odpálil další minu. Výbuch mu utrhl pravou nohu a část těla. Zraněním na místě podlehl. Vyprostila ho ženijní skupina pěšího pluku Mariánské Lázně.“
Milanovo tělo bylo převezeno do Strupšína a zde byl pohřben na místním hřbitově.
V rodině Šoškových po dlouhé roky vyprávělo, že Milan zemřel po výbuchu granátu, kterým na něj měl zaútočit neznámý záškodník. Zřejmě se tedy jedná pouze o legendu.
Skutečností je ovšem to, že Milanova matka se držela jedné dávné pověry. Ta tvrdila, že by matka, jenž přijde o dítě, neměla pojídat jahody před svátkem sv. Jana Křtitele (24. června). Ten den totiž Panna Marie rozdává jahody dětem v nebi. Mrtvé dítě matky, která zákaz poruší, ovšem měla odbýt slovy „Pro tebe nic nemám, tobě matka jahody snědla!“.
Dlouholetá vleklá bolest se držela v srdcích rodičů a sourozenců. Zůstaly jen vzpomínky na usměvavého Milana, milovaného syna a bratra.
V následujících řádcích, na fotografiích a videích si ukážeme strupšínská „nej“. A o kterých bude řeč? Podíváme se, kde je nejzápadnější, nejsevernější, nejvýchodnější a nejjižnější bod naší vesničky, kde má obec střed a dále na místa s nejnižší a nejvyšší nadmořskou výškou.
—————————————-
Nejzápadnější bod
Tento bod leží přibližně 220 metrů za naším hřbitovem na katastrální hranici s Brníčkem.
Rozhled je omezený, nejlepší výhled je na pole za hřbitovem a protější kopce.
Na místě se vyskytuje původní hraniční kámen s iniciálami FL (Fürst Lichtenstein – kníže Lichtenštejn), který je ovšem v současné době vyvrácený.
Nejsevernější bod
Nejsevernější bod leží přibližně 90 metrů východně od rozcestníku na Šebené. Z tohoto místa, které se těžce hledá, byť není daleko od cesty, je díky vykácenému lesnímu průsmyku výhled na Dlouhomilov. V lese je patrný zbytek hranice mezi Strupšínem a Dlouhomilovem, který je proveden příkopou.
Nejvýchodnější bod
Na katastrálních hranicích mezi Strupšínem a Benkovem leží nejvýchodnější bod Strupšína. Položen je uprostřed polí, nedaleko cesty mezi Šebenou a Cikánským bukem. Nelze jej tedy snadno identifikovat. Leží blíže k Benkovu, než ke Strupšínu – k nejbližšímu domu v Benkově to je pouze 437 m, k nejbližšímu domu ve Strupšíně to je 1147 m. Ze všech čtyř bodů světových stran je z něj nejlepší výhled do okolí.
Nejjižnější bod
Ze všech bodů je bod nejjižnější nejblíže k vesnici a poměrně dobře přístupný (až na posledních 5 metrů). Leží pár metrů od staré cesty mezi Strupšínem a Rohlí, která se již dlouhou dobu nepoužívá. Bod je označen starým kamenem, který má na sobě číslo 216, a leží na hranici mezi Strupšínem a Rohlí. Jeho umístění je v hustém porostu malých buků, ale dá se poměrně dobře najít. Vzdušnou čarou leží přibližně na půli cesty mezi začátkem vesnice a Rohelskou boudou.
Střed Strupšína
Určit střed obce, je poměrně složité. Jakou metodu zvolit? A měřit střed obce jen podle zastavěné části, nebo i včetně polí, luk a lesů?
My se podíváme na druhou variantu a využijeme k tomu již výše zmíněné body. Metody jsou použity dvě:
1) Nad celým územím Strupšína vytvoříme ohradu, kdy se každá ze stran dotkne jednoho z bodů. Úhlopříčkami z rohů této ohrady vznikne uprostřed obdélníku místo, které by mohlo být považováno za jeden se středů. Leží v malém lesíku (říká se mu také „Bořina“), momentálně s nízkým listnatým porostem.
2) Spojíme liniemi body sever – jih a body západ – východ. Místo kde se úsečky protnou, by mohlo být také považováno za střed. Je to prostor nedaleko obce, u kravína.
Pravděpodobně budou existovat i další možnosti, jak takový střed určit. My si představili pouze tyto dvě. Fotografie vám snad pomohou se zorientovat.
Teď už je jen na vás, kterou variantu si vyberete. Která se vám zamlouvá více?
Nejnižší bod
270 metrů jihozápadně od hřbitova, 90 metrů od silnice, přímo u Strupšínského potoka. To je pozice místa ve strupšínském území s nejnižší nadmořskou výškou, která je přibližně 337 m. n. m.
Nejvyšší bod
Necelých 100 metrů od cesty mezi Šebenou a Cikánským bukem, přibližně 610 metrů od nejbližšího domu ve Strupšíně (č. p. 49), v horní části malé louky, která se rozprostírá uprostřed lesů. Místo, které pravděpodobně znáte. Zde leží bod s nejvyšší nadmořskou výškou – 504 m. n. m.
Znáte tato místa? Půjdete se na ně podívat? Dejte vědět v komentářích!
V pátek 10. února byl na webových stránkách Českého rozhlasu Olomouc zveřejněn krátký článek zabývající se naší vesničkou. Autorem je Miroslav Kobza a můžete si jeho vyprávění přečíst, nebo poslechnout v audio verzi.
Tak tedy směle do toho! Odkaz máte k dispozici níže:
Píše se 28. ledna 2023 a zvolili jsme si nového prezidenta. Při účasti 70,25 % jsme si za hlavu státu zvolili Petra Pavla, bývalého náčelníka generálního štábu Armády České republiky a předsedu vojenského výboru NATO. Generál Pavel zvítězil nad svým protikandidátem, současným poslancem a předsedou hnutí ANO 2011 Andrejem Babišem, s celkovým počtem 58,32 % hlasů.
Jak ale volby probíhaly v Brníčku a ve Strupšíně? Většina voličů by u nás raději viděla na Hradě pana Babiše. Je nutné upozornit na vysokou účast ve volbách, která byla nad celorepublikovým průměrem.
Níže se můžete podívat na grafy z 1. a 2. kola voleb:
Vážení návštěvníci,
rok 2022 je u konce a my se můžeme dívat vpřed na rok příští.
Copak nám asi přinese? Bude lepší než končící rok 2022?
Strupšínské stránky budou v roce příštím i nadále doplňovány o informace ohledně aktuálního dění v obci, ale také budou přidávány příspěvky se zajímavostmi a historickými fakty.
V tuto chvíli jsou například tři další příspěvky již nachystány a budou postupně zveřejňovány. Další tři příspěvky jsou v rozpracovaném stavu. Pokud si libujete v drobných zajímavostech, nebo máte rádi přírodu, máte se jistě na co těšit!
Stále platí, máte-li cokoli zajímavého k zaslání, neváhejte napsat na sociálních sítích, případně na email. Stejně tak jsou vítány vaše připomínky a nápady!
Ať se vám všem v příštím roce daří a snad i nadále budete, alespoň občas, navštěvovat strupšínské webové stránky a sociální sítě.
HEZKÝ NOVÝ ROK!!!
Večer před Štědrým dnem je ve Strupšíně vyhrazen zpívání a společnému setkání. Sousedé i přespolní se opět sešli v naší kapličce, která v této době slaví již 130 let od svého postavení, a společně si zazpívali několik vánočních koled a písní. Také si popovídali se svými známými a přáteli, poslechli si muzikanty z Brníčka a domů si odnesli betlémské světlo.